Písnička pro pana Gorbačova

Nedvědi

Rec:EOtvírám noviny azbukou E/D#ozdobené
a čtu si mC#myšlenky kohosi, kdo sC#m/Háhl do mého svědomí
a vF#mynesl na světlo nF#m/Eázory nevyřčené,
nHevyřčené díky mé osobní slabosti a strachu,
mEyšlenky plné humanity, přE/D#átelství, svobody,
ale i sC#mocialismu, v jehož jménu kdosi zC#m/Habíjel nevinné lidi,
ptáte se, kdF#my - ve dvacátém stF#m/Eoletí,
vHe dvacátém století.
R:Kdo vEí, kdo vC#mí, co bude dHál,
chcem žG#mít, chcem žAít tak, jak se mHá,
nebo tak, jak se dC#má, ale takhle už nHe.
Rec:Tak na zdraví, lásku už máte,
a myslete na to, že každej váš krok sleduje celej svět,
a kdybyste někdy projížděl Prahou,
tak se u mě klidně stavte,
otevřu ruský rybičky, pražskou šunku,
americkou vodku Gorby mám doma, a budeme si povídat,
mám toho totiž spoustu na srdci,
a nejen já, a nejen já.
R:+ kdo vEí, kdo vC#mí, co bude dHál ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:48:00.948+00:00
Výsledky hledání: